Nikdy nevíš, kde se objevíš, a proto ses nějakým způsobem objevil tady, milý čtenáři. Ať už ses tu objevil zcela vědomě nebo spíš náhodně, doufám, že se ti tu bude líbit, a že se třeba i vrátíš. Každopádně bych prosila nekopírovat žádné články, ať už se jedná o obrázky, fotky, povídky nebo recenze knih. Je to všechno z mé hlavy a nepotřebuju, aby na světě byl někdo stejný. V poslední řadě bych vás chtěla požádat, abyste zanechali komentář, třeba i kritický.
Děkuju.
Ať zůstanou vaše meče ostré, ať vás doprovází štěstěna a žijte dlouho a blaze!

Zmizet

20. května 2011 v 20:00 | Liss |  jednodílné povídky bez bližšího určení
Tohle vzniklo prostě jen tak, abyste se nenudili.


Vlastně by to pro Saskii byl úplně normální den. Začal úplně normálně, vstala, nasnídala se, vyčistila zuby, odešla do školy. A tím ta obyčejnost skončila. Nebydlí od školy daleko, ale čtvrť, ve které žije, bývá po ránu hodně ospalá. Vykračovala si cestou, kterou šla za svůj život už snad milionkrát. Sluníčko probleskávalo mezi domy a celkově už bylo hodně teplo, takže Saskie vyrazila jen v triku a kraťasech. Cestou potkala velikého šedého psa, kterého nikdy neviděla. Bylo evidentní, že pes nikomu nepatří, ale Saskie měla pro psy vždycky slabost. Sklonila se k chlupáčovi a začala ho drbat za ušima.
Pes se nechal chvíli drbat, ale potom udělal něco, co Saskie nepochopila. Znala psí chování dokonale, ale tohle bylo podivné. Takové lidské. Ale gesto nebylo to jediné, co se stalo, vlastně to bylo to nejmenší. Pes schoval čumák nejprve do jedné Saskiiny pěsti a pečlivě obtočil nejprve levé zápěstí stopou ze svých slin. Poté zopakoval vše s pravou rukou. Nakonec se Saskii opřel o ramena a dotkl se čumákem jejího čela. Pohlédl jí do očí a zmizel.
Saskie nemohla tajemné setkání vyhnat z hlavy. Celý den byla duchem nepřítomná. Jediné, co ji na chvíli vytrhlo z apatického snění, byla poznámka její spolužačky, které kromě ní nevěnoval nikdo žádnou speciální pozornost.
"Dneska je úplněk! Aby tě nezakousl vlkodlak, Aneto!" Vlkodlak, velký pes, napůl člověk, napůl vlk. Míhalo se Saskii hlavou. Nedokázala se soustředit na nic, takže není divu, že ze zkoušení z dějepisu dostala pětku. Po skončení vyučování se tiše vytratila a spěchala domů. Vykašlala se na všechny odpolední aktivity a seděla u počítače a hledala všechno možné o vlkodlacích. Nic kloudného nenašla.
Když přišli její rodiče z práce, málem si jich ani nevšimla. Sdělila jim, co se stalo ve škole, a zmizela ve svém pokoji s poznámkou, že musí studovat. Nikomu to nepřipadalo divné, protože Saskie byla samotářka. Až když ji za dvě hodiny volali na večeři a ona nepřicházela, odešla se její matka podívat, co se vlastně stalo.
Saskie ve svém pokoji nebyla. Okno bylo otevřené dokořán a záclona se zlověstně pohupovala ve větru.
Odešla, aby se už nikdy nevrátila zpět. Nedokázala odolat osudu. Ten pes chtěl, aby se proměnila v jednu z nich. Nebyl tak docela pes, byl to osamělý a nešťastný kluk, který se vlkem stával tak často, že už ani netrefil zpět do svého lidského těla. Zmizel, stejně jako spousta jiných nešťastných lidí. Ale nezmizely mu lidské pocity. Zamiloval se do Saskie, i když ji neznal. Chtěl s ní být, ale nedokázal se proměnit zpátky. Vzpíral se té touze, ale marně. Nechtěl, aby trpěla stejně jako on, ale nakonec se neovládl.
Saskie zmizela a domů už se nikdy nevrátila. Ve velkém vlku, který se ve skutečnosti jmenoval Martin, našla svou spřízněnou duši. Jen občas sousedé vídali u jejího domu dva veliké psy, jak smutně nahlíží do oken.
 


Komentáře

1 Erin :) Erin :) | E-mail | Web | 21. května 2011 v 17:54 | Reagovat

[:tired:] O bože! Já nevím, co teď cítím, ale rozhodně je mi smutno!  Krásný, moc krásný!

2 Liss Liss | Web | 22. května 2011 v 19:37 | Reagovat

Děkují :-)

3 Erin :) Erin :) | E-mail | Web | 22. května 2011 v 20:10 | Reagovat

Ty joo! :-D Já to čtu pořád dokola :-D

4 Erin :) Erin :) | E-mail | Web | 25. května 2011 v 19:47 | Reagovat

Jůůů! krásnej novej dess! Povedl se ti, moc! :-)

5 Liss Liss | Web | 25. května 2011 v 20:26 | Reagovat

díky moc

6 Tigris Tigris | Web | 12. srpna 2011 v 20:52 | Reagovat

Skutečně úžasné. Kde jen na ty nápady chodíš. Nádherný příběh.
Mám jenom jednu poznámku: máš tak "takže není divu" ale jinak to píšeš v minulém čase. To však nic nemění na tom, jak je ta povídka suprová. :-)

7 Liss Liss | Web | 15. srpna 2011 v 20:18 | Reagovat

Aha, to mi nedošlo. díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama