Nikdy nevíš, kde se objevíš, a proto ses nějakým způsobem objevil tady, milý čtenáři. Ať už ses tu objevil zcela vědomě nebo spíš náhodně, doufám, že se ti tu bude líbit, a že se třeba i vrátíš. Každopádně bych prosila nekopírovat žádné články, ať už se jedná o obrázky, fotky, povídky nebo recenze knih. Je to všechno z mé hlavy a nepotřebuju, aby na světě byl někdo stejný. V poslední řadě bych vás chtěla požádat, abyste zanechali komentář, třeba i kritický.
Děkuju.
Ať zůstanou vaše meče ostré, ať vás doprovází štěstěna a žijte dlouho a blaze!

15. kapitola 2/2

1. července 2011 v 13:02 | Liss |  Zrádce krve (Patrick a Bell)
...


"…pokud jedno z dvojčat zahlédnete, zavolejte policii. Rodiče uvítají jakoukoli informaci." Obraz se přesouvá zpět k moderátorce, která mluví o požárech v Austrálii. Julietta se mnou třese.
"Neviděla jsi to? Mě a Bell hledají, nejspíš celostátně. Tady nemůžeme zůstat. Brzo si měněkdo všimne. Jak jsi nás tady vůbec zaregistrovala? Nemám pocit, že bych ti dával svoji občanku. Ne že by teď neležela u mě doma."
Už jsem byl i v lepších místnostech, ale je to lepší než spát v autě. Rychle vytahuji klíče ze zámku a zavírám dveře.
"Podívej se, co mám." Natahuje ke mně ruku a drží v ní dvě občanky. Na jedné je moje fotka, i když to nejsem tak úplně já. Nevím, co mi na sobě nesedí, a přemýšlím. Konečně mi dochází, že mám na té fotce hnědé oči a tmavší vlasy. Koukám na jméno. Kenneth Rodriguez. Adresu neznám. Zpod ní vykukuje ještě jedna. Na fotce je Julietta, přesně taková, jaká je. Julietta Rodriguezová, vdaná. Stejná adresa, která je uvedena na mém průkazu totožnosti. Přestává se mi to líbit.
"Moc jsem nad tím nepřemýšlela. Potřebovala jsem to rychle. Stačí?" předstírá, že ji zaujal obraz, který visí na zdi. Další drobné vítězství.
"Podívej."Zavírá oči a za chvíli se jí v rukou zjevují přesné kopie průkazů.
"Nevím. Je to moje schopnost. Každý upír nějakou má."
"Ne." Usmívá se.
"Kenny, potřebujeme, abys vypadal trochu jinak. Jistě sis všiml, že máš na té fotce hnědý oči a tmavší vlasy. Potřebuju ti to udělat i ve skutečnosti. Vadily by tičočky? Protože asi nemáme na výběr, zvlášť potom, co tě hledá celá Montana a možná dokonce celý Státy."
"Fajn."Zavírá oči a v rukou se jí zjevuje malá krabička. Otvírá ji a já se zájmem nakukuji dovnitř. Opravdové kontaktní čočky jsem nikdy neviděl a už vůbec ne barevné, asi to nebude taková sranda je nasadit. Natahuji po nich ruku, ale Julietta mě zastavuje.
"Tak to je něco." Říkám. Tahle schopnost se mi líbí čím dál víc. Potřeboval bych ji k televizi.
"Juliett, já si nemyslím, že je to dobrý nápad. Vážně ne. Hnědý oči ještě snesu, ale rád bych se ráno poznal v zrcadle."
"A ty to umíš?"
"To si děláš srandu! Takže ani vlastně nevíme, jak to dopadne."
"No dobře."
Zvědavost je silnější než já. Po chvíli otvírám oči. Julietta pracuje systematicky a vypadá, že vážně ví, co dělá.
Opírám si hlavu a usínám.
Opatrněse zvedám a přesouvám se k umyvadlu. Zakláním hlavu a cítím proud studené vody, který mi dopadá na hlavu.
"Není to tak hrozné," uznávám.
 


Komentáře

1 Erin Erin | E-mail | Web | 2. července 2011 v 18:00 | Reagovat

Že by nějaký románek? :D

2 Jannie Jannie | Web | 16. srpna 2012 v 10:23 | Reagovat

Kenny s tmavými vlasy? :D Wow. Chtěla bych ho vidět naživo :)) pěkně napsané

3 Liss Liss | 16. srpna 2012 v 15:16 | Reagovat

Tjn, já taky. děkuju. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama